Od února 2023 začínáme pořádat ve spolupráci s Markem Komissaroven a Elen Janssens kurzy "Přímé vnímání informací z okolí". Je to pro mne velká čest a jsem vděčný za tuto možnost a příležitost. Částečně se mi splnil i sen, podílet se a předávat vlastní zkušenosti a dalších zajímavé informace ostatním lidem, prostřednictvím podobných setkání. 

Za tímto účelem jsem se rozodl vybudovat menší, ale příjemné školící centrum, kde bude možno kurzy pořádat. Prostory jsou ve zrekonstruovaných bytových prostorech, s vlastním zázemím, v centru Hradci Králové, Nerudově ulici 615/9. Budu tak moci pořádat v těchto prostorách i své vlastní kurzy.

Kromě této školící místnosti je v domě také místnost s křišťálovou postelí a další místnosti s možnostmi rozličných terapií. Kryosauna, lokální kryoterapie, podtlaková barokomora, barevné solárium, infrasauna s chronoterapií, generátor pro inhalaci molekulárního vodíku, intravitální mikroskopie krve, hirudoterapie, velký panel s infra červeným světlem apod. Za domem je krásný malý park, který se při kurzu určitě také bude hodit, pro praktické práce v přírodě.

Přihlášky a další informace o kurzu získáte na lenickajanssens@gmail.com nebo na telefonu +420 777 130 738     www.janssens-elen.com   

Nové termíny kurzů 2023 (aktualizace 25.2.2024): (termíny kurzů se mohou dost často v čase měnit podle počtu přihlášených - proto sledujte průběžně !!!)

Lektor Mark Komissarov - Přímé vnímání informací z okolí "dospělí" : říjen 2024 - sledujete web....

Lektorka Elen Janssens - Přímé vnímání informací z okolí "dospělí" : připravuje se 

Lektorka Elen Janssens - Přímé vnímání informací z okolí "děti do (+-) 12 let" : připravuje se 

Moje vlastní zkušenosti s kurzem "přímé vnímání informací z okolí" 

O této metodě jsem věděl již několik let, ale jako vždy a se vším, až nyní nastal ten správný čas.

Na rozvíjení svých intuitivních a „telepatických“ schopností pracuji již několik let. Úplně nejvíce mne v tomto směru posunula a naučila má úžasná kamarádka a duchovní léčitelka Lenka ze Slovenska, která mne nejen doprovázela do duchovního a léčebného střediska Casa dom Inacio de Loyola v brazislké Abadiánii, ale pomohla mi otevřít cestičku k mimo smyslovému vnímání a práci s jemno hmotnými energiemi. Z dnešního pohledu vidím, že vše přicházelo přesně v pravou chvíli a v pořadí, ve kterém to mělo přicházet. Přesně jako nyní přišel pravý čas věnovat se této úžasné metodě a pomáhat ji šířit i mezi ostatní lidi.

Kromě meditací, křišťálové postele a různých podobných technik jsem k navyšování telepatických schopností a mimosmyslových vjemů jsem používal vynález amerického génia Dr. Patrika Flanagana – přístroj Neurophone. I tento přístroj a další úžasné vynálezy tohoto génia se ke mne dostaly přesně v pravý čas a jakoby „náhodou“. Učil jsem se za pomocí tohoto přístroje poslouchat vibrace hudby a mluveného slova ne „uchem a rozvibrováním ušního bubínku“, ale rozvibrováním kůže, tkání a kostí. Kůže má mnohem větší plochu a tak jejím rozvibrování a vytvořením nových „přenosových cest a kanálů“ do sluchového centra může být mnohem efektivnější. Což samozřejmě dává velkou naději i neslyšícím. Kromě přenášení vibrací zvuku ale kůže a tkáně zřejmě dokáže zachycovat a přenášet nejen vibrace zvuku, ale i další jemno hmotné vibrace, např. informace. Toto nevím přesně, ale napovídá mi to intuice. Protože používáním tohoto přístroje se mi opravdu zlepšilo mimo smyslové vnímání a intuice.

Chtěl jsem se ale posunout ještě dále, a tak jsem se začal zajímat o metody Marka Komissarova.

O samotném kurzu

Celkem jsem se zúčastnil dvou kurzů a opět musím konstatovat, že mne vesmír nasměroval správným směrem a ve správný čas. Prohlédl jsem si všechna videa o této metodě, dohledával veškeré možné dostupné informace a rozjel se na kurz do Olomouce. Tam sice nevyučoval sám Mark, ale jeho žačka Zdenka Řepková. Už první den, při prvním úkolu mi spadla čelist. Lektorka požádala mojí kamarádku, aby zavřela oči, vložila ji do ruky papíry s různými slovy a ona měla bez přemýšlení vybrat papír s napsaným slovem „slunce“. Bez problémů a přemýšlení odkládala na jednu stranu papíry s jinými slovy a na druhou stranu vždycky vyhodila papír, kde bylo napsáno „slunce“. Pak ale přišlo pro mne něco nepochopitelného. Lektorka z hromádky papírů vybrala a odložila bokem právě tento papír, kde bylo slunce napsáno. Položila úplně totožnou otázku. Vyber ze štosu papír, kde je napsáno slunce. Nechápal jsem, proč ji chce takto nachytat a možná i trošku zklamat. Kamarádka napravou stranu vyhazovala nesprávné papíry a mezitím vlevo odhodila „údajně“ správný. Když jsme se pak podívali, opravdu na papíře slunce napsáno nebylo. Chvilka zklamání pro všechny vystřídal údiv všech zúčastněných nad informací, že tam je také napsáno slovo „slunce“, ale ve finštině.

Začali jsme trénovat poznávání barev se zavřenými očima, hádání barev kelímků, schovávání a nacházení kuličky pod barevnými kelímky, hádání předmětů položených na stole, hádání předmětů, které byly položeny na stole a už tam nejsou. Vše se zavřenými očima. Také jsme se sami snažili ostatním vysílat informaci, kterou barvu „si myslím“ a ostatní se ji snažili uhádnout. Cvičení střídalo cvičení, mozek trochu „protestoval“, ale výsledky byly pokus od pokusu lepší. Co mne ale absolutně uchvátilo, když jsem dostal za úkol ukázat na neprůhledný barevný kelímek, pod který lektorka bez našeho „vidění“ schovala kuličku. Na stole již leželo 72 kelímků, mi všichni stály otočeni ke stolu zády a na povel jsme měli položit každý svojí minci na kelímek, kde si myslíme, že je kulička. V tu chvíli už jsem věděl, že nesmím přemýšlet, ale nechat ruku volně a intuitivně položit minci na kelímek. S úplnou samozřejmostí jsem položil minci a nestačil se divit. Pod kelímkem byla skutečně kulička já vyhrál stírací los ???? I ostatní se trefovali. Někdy třeba ne úplně přesně, ale všichni pokládali mince buď na správný kelímek, nebo těsně vedle něj. Trénovali jsme také sami na sobě, kdy jeden z nás si myslel nějakou barvu nebo předmět a druzí měli hádat, co mám na mysli a co do informačního pole vysílám. I tam byly výsledky pozoruhodné a určitě se vymykaly normální pravděpodobnosti. Bylo zřejmé, že záleží i na tom, jak vybraný člověk umí vysílat, souběžně se schopností ostatních načítat informaci z pole. Ještě ten samý den se mne další kamarádka zeptala, jestli ji poznám na fotce. Ukázala mi fotografii asi 20 jejich spolužáků, kteří byli všichni v černých kostýmech, protože nacvičovali předtančení na maturitní ples ve stylu „man in black“. Neměl jsem brýle a tak jsem v podstatě ani neviděl, kdo je muž nebo žena. Jen černé fleky. Řekl jsem, že nevím a jen tak ze slušnosti „píchnul“ prstem do fotky. Kamarádka jen užasla se slovy „hezkyyy“. Už tam jsem ucítil, že intuice začíná perfektně pracovat.

Protože jsem ale chtěl poznat i samotného Marka Komissarova, přihlásil jsem se na další kurz, tentokrát do Prahy.

Opět celá řada cvičení s barvami, kelímky, kuličkami, kartami apod. Výsledky všech byli k neuvěření a mozek se pořád „vzpouzel“. Jako bych pořád cítil, že mi rozum říká. Ty ale přeci nemůžeš vidět, vždyť máš zavřené oči !!! Ze zkušeností z prvního kurzu už jsem věděl, že nemá s ním cenu bojovat. Ale nechat myšlenku přijít do mysli a tuto první myšlenku jen tak, bez přemýšlení, vyslovit. Měli jsme všichni zavřené oči a Mark nechal na stole chvíli ležet papír určité barvy. Papír pak sundal pod stůl a mi měli intuitivně ze stolu načíst energetický otisk barvy, který tam ležel. Výsledky opět skvělé. Pak ale Mark položil na stůl dva listy různé barvy, chvíli je tam nechal (aby vytvořil energetický otisk), schoval pod stůl a mi měli říct jaké barvy tam ležely. Aby to nebylo tak jednoduché, měli jsme je ale říct, jak byly seřazené zleva doprava. Skoro jsem rezignoval, protože tady už rozum opravdu dost tvrdě odmítal. Tak jsem odpověděl, co mi přišlo první do mysli. A správně. Po druhé jednu barvu. A po třetí opět obě dvě barvy ve správném pořadí. Postupně rozum asi začal rezignovat a do podvědomí se mi začalo ukládat, že to jde a že je to vlastně jednoduché. Jen prostě nepřemýšlet, nechat volně přijít myšlenku, zapamatovat si ji a pak ji vyslovit.

Pak přišlo další cvičení. Měl jsem zavřené oči a Mark přede mne na stůl položil 4 barevné kelímky (červený, žlutý, zelený, modrý) dnem dolů.  Měl jsem povoleno si je nahmatat, abych cítil, kde asi tak leží. Mark mi měl postupně do pravé ruky pokládat různobarevné míčky a já je měl přesně podle barvy vkládat do kelímků tak, aby v každém kelímku byl míček barevně shodný. Před tím mi ale Mark řekl větu, na kterou nikdy v životě nezapomenu. „Vůbec nepřemýšlej. Prostě je tam dávej. Mysl moc dobře ví, kam který míček patří“.  Tak jsem je tam trochu rezignovaně, bez přemýšlení, pokládal. První míček, druhý, třetí… V místnosti bylo ticho a já nevěděl, jestli se trefuji nebo ne. Když jsem vložil čtvrtý kelímek, všichni začali tleskat. Otevřel jsem oči a v kelímkách byly míčky, přesně podle barvy. Byl to fascinující pocit !!

Pár osobních zkušeností, jak se může zlepšení Přímého vnímání informací u okolí projevit.

Po cestě z Prahy domů jsem na dálnici zkoušel tipovat vždy dvě čísla a jedno písmeno poznávací značky. Když jsem před sebou v dálce viděl nějaké auto, prostě jsem si tipnul, auto dojel a zkontroloval svůj tip. Při poslední cestě domů jsem tipnul správně 9x z deseti pokusů.

Po návratu domů, jsem si začal všímat toho, jak moc se mi zlepšila intuice. Při hledání věcí, při řešení různých technických i netechnických problémů. Jako bych jen vyslal dotaz do informačního pole. A odpověď, či řešení přišlo buď hned, nebo z určitým zpožděním. Někdy třeba i několika denním. Ale bez nějakého neustálého přemýšlení. Prostě to najednou bylo v mysli a já se mohl vrátit k vyřešení otázky nebo problému.

Jen takový příklad. Dcera přišla z brigády a říká, že si vydělal docela pěkné peníze, za jeden den. Okamžitě ze mne vyletěla bez přemýšlení nějaká částka, i když pro rozum asi docela nepravděpodobná. Dcera jen zakroutila hlavou, usmála se a řekla. Jak to víš? Přišla za týden se slovy, že tentokrát to tak „slavné“ nebylo. Opět ze mne vyletěla částka a dcera se slovy, jak to můžeš vědět, řekla: „to je teda síla“. Příkladů by bylo mnohem více, ale to jen tak pro představu…

Další úvahy

O tomto je tedy práce s vědomím, podvědomím a intuicí. O tomto jsou kurzy "Přímé vnímání informací z okolí". Mnoho lidí dnes vůbec intuici už nepoužívá. Všechno je na internetu, všechno nás naučí rodiče, ve škole, v zaměstnání. Jen přejímáme vzorce od svého okolí, z médií apod. a těmi se řídíme. Někdy mám pocit, že to je úmysl. Úplně nás odstřihnout od intuice a od zdroje. Abychom nepřemýšleli a jen se přesně řídili pravidly, nařízenými, zákazy, příkazy. Média, škola a systém nám určují, co je pravda a co je lež. Co je správné a co je dobré. Pokud se naše mysl, podvědomí a intuice neztotožňují s těmito pravidly a zavedenými vzorci, je to hoax, fake news, výplod naší fantazie.

Jsme úžasné energetické bytosti. Naše schopnosti jsou prakticky neomezené a můžeme dokázat téměř cokoliv. Máme více smyslů, než nám říkají a učí nás. Pojďme je tedy probudit a využívat jak ve svůj prospěch, tak i ve prospěch celého lidstva. Žijeme v úžasné době, lidem se zvedá a otevírá vědomí, probouzí se v nás mnoho skrytého, poznáváme nepoznané, začíná nám docházet, proč tady vlastně jsme, jaká je naše minulost apod.  Planeta zvedá své vibrace a připravujeme se všichni společně a postupně na krásný život, v novém světě, bez starých vzorců a dogmat. Prací sama na sobě můžeme všichni společně tento proces probuzení a života ve šťastnějším světe urychlit. Nebude to samozřejmě hned, ale je potřeba pro to také něco udělat, zejména pracovat sám na sobě.

Závěrem 

Abych se ale vyhnul spekulacím, zda je vidění bez očí podvod nebo ne, mohu uvést jen následující. I když jsem si myslel, že uvidím po kurzu bez očí, tak se zavřenými oči prostě nevidím !!! To spíše moje Ego chtělo ukazovat ostatním lidem, jak jsem výjimečný :-) Číst bez očí ale opravdu nedokáži, ani například řídit automobil apod. A ani už to nechci. Přijde mi to jako zbytečně vynaložená energie, kterou mohu směrovat na důležitější věci, které opravdu potřebuji. Trénováním této metody se mi ale velmi zvýšila intuice a informace o tom, co má jakou barvu, co leželo na stole, pod kterým kelímkem je kulička, už při kurzu. V běžném životě - co se má jak udělat, co jak opravit, že je někdo na cestě za mnou, co si třeba někteří myslí, jaký má člověk zdravotní problém, kolik peněz má v peněžence atd. mi prostě přijde do mysli jako informace. I když už jsem takové vnímání měl už před kurzem, ale po kurzu se mi určitě "znásobilo". V podstatě ale nepotřebuji vidět bez očí, protože mám oči a díky tomu a s vděčností vidím. V tomto případě je tedy vidění bez očí pro většinu zbytečné, stejně jako pro mne. Důležitá je práce s vlastní myslí, intuicí a načítáním informací z informačního pole. Pokud se tedy chcete zůčastnit kurzu, aby jste viděli klasickým způsobem, ale bez očí, mohli by jste být zklamáni a kurz by byl pro Vás mohl být demotivující. Je potřeba si uvědomit, že cvičení vidění s neprůhledními brýlemi slouží k aktivaci a otevření "3 oka" !! Ne k naučení vidění bez očí. Proto i cvičení "dívání" s těmito neprůhlednými brýlemi Vám může připadat "prazvláštní", a nutí Vás neustále přemýšlet o tom, jestli  podhlížíte, nebo vidíte někde stranou. Opravdu nemá cenu to řešit a věnovat těmto pochybám energii. Je to prostě jen jeden z kroků, který je součástí celé metody a kterým se otevření dalšího smyslu urychlý. Ať už to na Vás bude působit všelijak :-) Jak jinak chcete podvědomí přesvědčit, ať hledá jinou cestičku k "vidění". Jen tím, že si nasadíte neprůhledné brýle, a i přes to můžete vidět. Ať už podhlížíte nebo ne. To je podle mne problém některých účastníků kurzu, v prvních 2 dnech, kdy se ještě používají kcvičení neprůhledné brýle. Prostě to brát jako jeden z kroků této metody, která je lety odzkoušená. Asi jako, když víte, že Vám určitá činnost vůbec nejde, a všichni kolem Vás přesvědčují, jak krásně Vám to jde. I když Vám to třeba mozek nebere, lidé kolem Vás moc dobře vědí, proč Vás o tom přesvědčují. :-) Ale ani vidění bez očí nezavrhuji, zažil jsem už tolik zázraků a "nemožného", že to určitě vyloučit nemohu. Koneckomů slepá paní dole ve videu je toho zářným příkladem. Podobně, jako život bez mozku nebo chození s přerušenou míchou. Jen jsem to prostě na vlastní kůži nezažil. POZOR: Převážné většině se nejedná  o to, abychom viděli bez očí, ale pouze si potřebujeme "zaktivovat další smysl", který máme uzavřený. A na to jsou právě různé metody. Mark má prostě jen zvoje způsoby, které se mu za ty leta školení po celém světě osvědčily. Není dobře při kurzu přemýšlet, jestli je to možné, vidět bez očí, jestli podhlížím pod brýlemi, jestli je to podvod atd.  To je podle mne nejhorší varianta, protože si najednu stranu pokouším otevřít třetí oko, a na druhou strnu si jej zavírám těmi pochybnostmi a programy z mysli. V tom mají právě děti výhodu.... Sám jsem s tím dost dlouho bojoval :-) I když se některé fáze kurzu mohou zdát přítomným poněkud "zvláštní", ale sám bych asi nic jiného nevymyslel. Jak přesvědčit mysl, že vidím bez očí.... Z mého pohledu právě trénování vidění se zavřenýma očima nebo s neprůhlednými brýlemi, otevírá to "třetí oko", které téměř všude malovali příslušníci dávných civilizací. Pokud si ale chcete zlepšit intuici a stahování informací z informačního pole, mohu tento kurz jen doporučit. Samozřejmě Vás může napadnout, že v takovém případě nepotřebujete žádného kouče a že si můžete stahování informací trénovat sami. Je to ale jako téměř s každou metodou, případně sportem. Pokud nebudete mít kvalifikovaného trenéra a učitele, který má zkušenosti a ví jak a co, výsledky se vůbec nemusí dostavit, v horším případě mohou být kontraproduktivní. Je tedy na každém, kolik energie ve formě trénování, učení a peněz chce do probuzení a rozvíjení tohoto smyslu obětovat a vložit...........

Kurz "Přímé vnímání informací z okolí" je jeden z mála kurzů, který nám nevkládá další vzorce do hlavy. Takovým kurzům se sám  snažím vyhýbat. Je to opravdu jen o otevření, probuzení a prohloubení našich dalších schopností a smyslů, jakým intuice a vnímaní informačního pole beze sporu doopravdy jsou.  Ať to někdo nazývá třetí oko, intuice, načítání z kvantového pole, ze zdroje, stahování z informačního pole apod.